Letní tábor Jámy lvové

Kompletní sbírka fotek.
Podívejte se na zážitky z táborů z pera jejich účastníků v letech: 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

V Jámě lvové 2019

Konec letních prázdnin už se nezadržitelně blížil a já konečně přijela tam, kam jsem se celý rok těšila – na tábor Jámy lvové. Hned po příjezdu do Ředkovce mě přivítal Ing. Mgr. et Mgr. Jámán Lvovič, PhD. CSc. a já zjistila, že jsem se ocitla na matematické konferenci. A co by to bylo za konferenci, kdyby člověk neznal lidi, kteří jsou tam s ním. Hráli jsme proto celé odpoledne seznamovačky a i když jsme slyšeli všechny možné a nemožné fakty o účastnících, byli jsme rádi, že jsme si zapamatovali aspoň jejich jména. Po večeři následovala přednáška J. Lvoviče, která však byla přerušena naším úprkem do podzemí metra. Venku začala jaderná válka. Téma celotáborové hry bylo přežití v nebezpečných chodbách metra, kde se skrývaly kromě mého týmu i příšery a další tři nepřátelské týmy matematiků.

Druhý den po snídani nás čekala přednáška o povrchu koule, kterou si pro nás připravila Žužu. Mohli jsme si také vybrat z široké nabídky projektů, na kterých budeme po dobu celého tábora pracovat. Nechybělo tradiční fotografování, programování nebo kreslení. Po obědě a poledním volnu proběhl souboj o lokomotivu, která přežití ve studených chodbách metra mohla znatelně zjednodušit. U jednotlivých vedoucích jsme za splněný úkol získali barevný papírek s číslem a naším cílem bylo poskládat co nejdelší řadu papírků jedné barvy. Následně jsme hráli další hru, každý ale už hrál sám za sebe. Každý jsme získali nějakou roli, avšak nejdůležitější byl předseda a atentátník. Hra se hrála ve více místnostech a cílem atentátníka bylo být ve stejné místnosti jako předseda a tím ho zabít. Předsedův cíl byl přesně opačný a to pokusit se uniknout atentátníkovi. Večer jsme se věnovali našim projektům a pak jsme ulehli ke klidnému spánku. Nebo aspoň jsme si mysleli, že bude klidný. Podle instrukcí, které jsme těsně před spaním jsme zjistili, že se musíme tiše vyplížit z chatek a společně se vypravit do lesa. Na místě jsme zjistili, že nás čeká noční hra, kde se dozvíme, jak Jáman Lvovič přišel na svůj odvážný výrok 1 + 1 = 3 a jak ho to přivedlo do hrobu.

Následující den nám byla odpuštěna rozcvička a čekalo nás dopoledne plné workshopů. Člověk si vybere, co ho zajímá, a tomu se jedno dopoledne věnuje. Na výběr bylo vázání uzlů, asymetrické šifrování i karetní triky. Po obědě jsme museli přepravovat občas velmi zvláštní zásilky pomocí vlaků do různých měst po České republice. Vše komplikovaly Elfíkovy vzkazy, neustálá zpoždění vlaků nebo jejich záhadná zmizení z povrchu zemského. I když to bylo chvílemi obtížné, skoro všechny balíčky byly úspěšně doručeny. Kvůli večernímu dešti jsme nemohli hrát další naplánovanou hru, a tak jsme se přesunuli dovnitř a užili si večer plný deskovek.

V úterý jsme začali den přednáškou na téma kombinatorika od Matěje. Pak jsme se v rámci sportu přesunuli na nedalekou louku, kde jsme hráli na Jámě velmi oblíbené frisbee. Po obědě jsme stanuli před důležitým úkolem. Nachází se na univerzitě, kde právě probíhá konference, knihovna? Zjistit to nebylo zas tak jednoduché, protože jsme se informace dozvídali jen ve formě výroků, u nichž jsme si nebyli vždy jistí, jestli platí nebo ne. A ve hře nestačilo jenom zjistit, jestli knihovna existuje, ale museli jsme to pomocí všech těch výroků i dokázat. Večer nás čekaly konzultace. To už je opravdu poslední forma zisku odborného vědění na Jámě, nebojte. Odpoledne předtím jsme do kalíšku naházeli témata, která nás zajímají a na základě toho si vedoucí připravili přednášku. Výhoda konzultace oproti ranní přednášce je taková, že se koná v malé skupince, takže se dá proniknout hlouběji do tématu a víc o něm diskutovat. Každý si samozřejmě také může vybrat na jakou konzultaci půjde.

Pátý den jsme odstartovali velmi netradiční rozcvičkou. Tančilo se! A co? No Letkis přece! Hned na to jsme se dozvěděli, že nás dnes čeká výlet do nedaleké Světlé nad Sázavou. Prošli jsme se kolem zámku, prozkoumali podzemí, kde jsme v návštěvní knize našli podpisy našich vedoucích, kteří tu taky byli kdysi s Jámou ještě jako účastníci na výletě. Ve městě jsme si ještě dali rozchod a osvěžili se zmrzlinou. Pak jsme se prošli kousek za město na vyhlídku a už byl čas jít zpátky do tábora. Večer nás čekal táborák, kde jsme si opekli špekáčky a zazpívali naše oblíbené písničky.

Po ranní fyzikální přednášce od Zuzky jsme se vydali hrát na louku ponorky. Po našem ponorčení nás čekal další zajímavý program a tím byla únikovka. Byli jsme rozděleni do tří chatek a v každé se skrýval kus řešení pro ostatní. Jediný možný komunikační prostředek byl telegraf a tedy morseovka. Chvílemi to bylo opravdu náročné, ale po nějaké době jsme se všichni dostali úspěšně ven.

Šifrovačka je jedna z nejlepších věcí celého tábora, ale bývá to překvapení. Tento rok ji však prozradil vyvěšený jídelníček, kde na dnešní den stálo: „Obědový balíček s sebou“. Nám samozřejmě bylo jasné, co nás čeká, ale stejně jsme se hrozně těšili. Byli jsme rozděleni do týmů po čtyřech a mohl začít rozstřel. Museli jsme se naučit několik německých jazykolamů. Kdo se jich naučil potřebný počet a správně je odříkal, mohl vyrazit na cestu za první šifrou. Každá vyřešená šifra odhalila, kde se skrývá šifra další. V průběhu naší cesty jsme mohli plnit i postranní úkoly, které nám ubíraly čas. K dispozici k šifrám jsou i telefonické nápovědy, ty však čas naopak přidávají. Takže ten kdo se vrátil do tábora první, vůbec nemusí být vítěz…

V sobotu se nám všem stávalo těžce, i když nám byla odpuštěna rozcvička. Následovala přednáška o bezpečnosti na internetu. Nebyla to klasická nudná přednáška o bezpečnosti, ale byla zábavná a poučná zároveň, protože ji neměl připravenou nikdo jiný než Martin. Takže pozor na štěňátka, která vám chtějí ukrást osobní údaje! Odpoledne jsme hráli mafiánský LARP, což znamená, že jsme každý dostal postavu, která měla v rámci celé hry splnit nějaký úkol. Mohlo to být zabití jiné postavy nebo třeba krádež závěti. I když hra byla lehce složitější, tak jsme si ji všichni moc užili. Večer se konala fenomenální společenská událost – taneční večer. Někdo je sice od přírody poleno, ale stejně jsme se všichni naučili základy waltzu a jivu.

Devátý den jsme odstartovali přednáškou o zdravotnických metodách od našeho zdravotníka Čendy. Po sportu a vydatném poledním odpočinku jsme se vyzbrojili vodními pistolemi a vyrazili k blízkému rybníku. Velká vodní bitva mohla začít! Nejenom že jsme se za toto odpoledne náramně vyřádili, ale jako bonus jsme si odnesli i krásně barevná trička. Pokud někdo zemřel rychle, nemusel být smutný, ale naopak si mohl užít poklidné čvachtání v rybníce a přitom sledovat napínavé vodní souboje. Večer pod rouškou tmy jsme se vydali do lesů a snažili se vymotat ze záludných zákoutí labyrintu. Po cestě jste mohli potkat třeba draka a pokud jste mu donesli jeho milovanou panenku, tak vás za odměnu nesnědl.

Po noční hře jsme si mohli přispat a následovala už druhá Čendova přednáška. Obyčejně se projekty v průběhu tábora realizují v rámci poledního nebo večerního volna. Vždycky se ale najde nějaký účastník, který na svůj projekt v průběhu tábora pozapomněl, takže jsme v rámci odpoledního programu naše projekty dodělávali. Pak jsme se vydali na louku a zahráli si Člověče nezlob se v životní velikosti. Kdo by řekl, že to bude taková fuška? Večer náš čekal jámácký AZ kvíz, kde jsme prověřili, co všechno (ne)víme o našich vedoucích. Víte třeba, proč se Kobi jmenuje Kobi?

A je to tady, předposlední den letošního tábora. Všichni jsme se sešli v přednáškové místnosti a Kobi svou přednáškou letošní Jámu ukončil. Na depresi sice sport pomáhá, ale dneska jsme místo pobíhání po louce dokončovali naše projekty, které jsme potom ostatním odpoledne odprezentovali. A ten, kdo si poctivě zabalil, mohl večer vyrazit na diskotéku a pořádně to rozbalit na tanečním parketu!

Nikdo si to nechtěl ještě připustit, ale tohle už byl poslední den našeho tábora. Po snídani jsme si prošli vzpomínkovou cestu, kde jsme si zavzpomínali na vše, co jsme letos zažili a mohli jsme vyrazit domů. Nikomu se nechtělo, ale museli jsme. Tak zase za rok, i když pro mě to byla Jáma poslední.

Káťa, účastnice tábora

Tiskařský šotek
07.10.2020

Do zadání se nám vloudil tiskařský šotek, napáchanou neplechu jsme již naštěstí zažehnali a v sekci Zadání najdete správnou verzi.

Nový ročník
01.10.2020

Rok se s rokem sešel a máme tu opět zadání prvního kola! Neváhejte a vrhněte se na řešení, kolo končí 16. 11. 2020. Nezapomeňte, že můžete odevzdávat i elektronicky a usnadnit nám tím práci. Těšíme se na vaše nápady!

Tábor skončil
31.07.2020

Tábor jedenáctého ročníku Jámy lvové je úspěšně za námi, fotky můžete najít na našem facebooku. Děkujeme všem účastníkům a těšíme se na příští ročník!

Zpětná vazba
10.06.2020

Další ročník soutěže je za námi, pomozte nám zlepšit ten následující tím, že vyplníte krátký dotazník ohledně toho, co se vám na soutěži (ne)líbilo.