Jáma lvová

Letní tábor Jámy lvové

Kompletní sbírka fotek.
Podívejte se na zážitky z táborů z pera jejich účastníků v letech: 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024.

V jámě lvové 2013

A je to tu, máme za sebou další vydařený tábor Jámy lvové. Sešli jsme se kousek od města Jihlavy, v rekreačním středisku Meziříčko. Vedoucí na nás už byli připravení a spoustou her, přednášek a zábavy, o kterých se nám předem ani nesnilo, pořád udržovali dobrou náladu a všeobecné veselí. A téma? Hvězdná brána.

Letos na scénu opět přišly už tradiční korálky. Každý táborník dostal kelímek, na který si napsal své jméno a čekal, jaký korálek mu do kelímku umístěného na nástěnce kdo přihodí. Nikdo samozřejmě nevěděl, jakou barvu od koho dostal, a někteří vedoucí jako obvykle trhali rekordy v počtu korálků…

První den jsme se zabydlovali v chatkách. Poté přišly seznamovací hry – „stříleli“ jsme po sobě, plánovali si rande či skládali prapodivné útvary, přičemž jsme se mohli země dotýkat jen omezeným počtem končetin. Večer si pro nás přišli Jaffové a odnesli nás jako zajatce na svou planetu.

Další den nás ráno Zuzka svou přednáškou důkladně zasvětila do tématu letošního tábora a vybrali jsme si týmové názvy a znaky – První pracovní skupina, Čtvrtá pracovní četa, Limetky a FTL. Poté na nás už venku čekala Kamča s míčem v ruce a zahájila turnaj v přehazce. Po obědě jsme byli vysláni jako otroci těžit důležitý nakadah a večer nás čekalo překvapení v podobě noční hry, jejímž cílem bylo uniknout z vesmírné lodě. Po dvojicích jsme se plížili lesem od stanoviště ke stanovišti, ale nakonec skoro všichni bloudili po lese sem a tam. Z lodě jsme ale naštěstí unikli.

V sobotu ráno přišel Martin s tím, že místo rozcvičky se jdeme koupat. Poté přišlo naše první přemisťování hvězdnou bránou. Dále jsme si museli opatřit pár informací, abychom o planetě, na kterou jsme se dostali, něco věděli. Část týmu je četla na papírcích umístěných v lese, přeříkali je nám, druhé půlce týmu, a my museli běžet za vedoucími a slovo od slova jim informace odříkat. A že to nebylo nic lehkého! „Čistý titan, tři mikrometry od horizontu událostí, zabrání hmotě se reintegrovat.“ A když vám k tomu ještě hraje Kamča s Tomášem na kytaru a navíc zpívají… opravdu to bylo těžké!

Na neděli bylo přichystáno opět spoustu netradičních věcí. Vedoucí byli rozmístěni na několika stanovištích, přičemž každý prováděl jinou početní operaci. Na nás bylo už jen pomocí nich získat určité číslo, na které jsme ještě navíc museli v průběhu hry přijít. Jak byl dotyčný člověk nadšený, když zjistil, jaké číslo se to vlastně snaží získat a ještě věděl, pomocí kterých vedoucích se k němu dostane, asi není třeba dlouze popisovat. Odpoledne přišlo přemisťování na další planetu. Na té nás čekali domorodci, kteří nás pověřili úkolem vymyslet scénky, které jim u večerního táboráku předvedeme.

V pondělí jsme se vypravili do nedaleké vesnice, kde každá skupina dostala vyznačený rajon, kam se ostatní týmy chtěli vloupat a získat určité informace. Nevím sice, co si o nás mysleli místní obyvatelé, ale hra byla zajímavá. Večer pak už přišly scénky, které se všem týmům moc povedly.

V úterý přišla celodenní výprava. Po cestě jsme si zahráli pár her, popovídali si a cesta příjemně ubíhala. V cíli cesty, Polné, jsme měli trochu času na rozchod a každý si už sám zvolil svůj program. My jsme se vydali hledat kešky. Všechny jsme našli a s dobrým pocitem jsme opouštěli Polnou.

Sedmý den jsme měli naplánovanou hru, ve které jsme měli za úkol zachránit zajatce. Po vysvobození jsme je museli odnést do tábora na vlastnoručně vyrobených nosítkách… a že to byla dřina! Večer přišly cyklické hry a diskotéka.

Ve čtvrtek byla již očekáváná šifrovačka. Letos měla pár zvláštností. Na začátku jsme házeli šipkami na terč, čímž jsme si získali polohu prvního stanoviště. Celý den jsme poté putovali a přemýšleli, kdy přijde konec… ale on pořád nikde. Když už se pak večer setmělo, pořád jsme byli na cestě. Až pozdě večer jsme se dostali do tábora a to ještě s tím, že poslední šifry jsme někteří vůbec neluštili.

Páteční den byl celý nabitý emocemi. Hráli jsme úžasnou hru, při které byl cíl utratit co nejvíce peněz. Bylo přichystáno mnoho atrakcí, kde peníze ubývaly skoro samy. V průběhu hry přijela návštěva bývalých účastníků tábora, kterých se někteří z nás nemohli dočkat. Hned po příjezdu si otevřeli kosmetický salon, kde se dalo opět velmi štědře utrácet. Večer byl poté uspořádán táborák.

Předposlední den jsme hráli turnaj v softballu, který jsme po celý průběh tábora pilně trénovali. Zbytek dne byl volnější a my dokončovali své projekty, ke kterým jsme se na začátku tábora nahlásili. Holky skládaly Rubikovu kostku, někteří vytvářeli krabičku zvanou useless box, jiní zase stříhali táborové video či pletli košíčky z lýka. K večeru jsme si projekty vzájemně předváděli a později poté přišlo vyhlášení výsledků. Na závěr nám vedoucí uspořádali diskotéku, na kterou přišli i zástupci hasičů, kteří ve středisku měli soustředění.

V poslední nedělní den se začali všichni balit a postupně odjížděli. Bylo to smutné loučení, když si uvědomíte, že tak fajn lidi moc často nepotkáte a navíc se s některými nemusíte už nikdy vidět…

To je vše ze čtvrtého ročníku soutěže a táboru Jámy lvové. Vedoucím patří velký dík, že se o nás celých těch jedenáct dní starali, vymýšleli program a aktivity a asi toho ani kvůli nám moc nenaspali… ale všichni jsme si to užili a teď, když je to už za námi, můžeme alespoň vzpomínat na ty krásné chvíle prožité společně.

Eliška, účastnice tábora